Zaniklý hřbitov u Kostela Mistra Jana Husa, Uherský Brod, 2024

Na jaře roku 2024 proběhl v zahradě kostela Mistra Jana Husa v Uherském Brodě záchranný archeologický výzkum. Důvodem byla plánovaná výstavba zařízení pro hospodaření s dešťovou vodou, která měla zasáhnout do prostoru bývalého hřbitova. Ten sloužil k pohřbívání od poloviny 13. století až do roku 1784, kdy byl kostel zrušen a hřbitov přestal být používán.

Nešlo přitom o první archeologický výzkum na tomto místě. Již v roce 2010 zde bylo odkryto 25 hrobů datovaných do 15.–17. století. Nový výzkum se zaměřil na plochy dotčené stavbou, především na místo plánované akumulační nádrže, kde se počítalo s hlubším výkopem a tedy i s větším rizikem narušení starších hrobů.

Zkoumaná plocha byla rozdělena do šesti sond, přičemž v pěti z nich byly zjištěny hrobové situace. Archeologové postupovali po jednotlivých vrstvách, protože terén byl v minulosti opakovaně narušován a zásypy byly promíchané. Postupně se podařilo odkrýt celkem 87 hrobů, ve kterých bylo pohřbeno 88 jedinců – jeden hrob totiž obsahoval dva jedince. Většina pohřbů spadá rámcově do období 15.–18. století, přesnější datování přinesou další analýzy.

Výzkum potvrdil, že se jednalo o tzv. etážové pohřebiště, tedy hřbitov s dlouhodobým používáním, kde se mladší hroby zahlubovaly do starších. Není proto výjimkou, že byly starší kosterní pozůstatky druhotně přemístěny do zásypů mladších hrobů. Zajímavé byly například situace, kdy byli dva jedinci pohřbeni do jednoho hrobu nad sebou, nebo případ rakve, která byla částečně podepřena kostmi staršího pohřbu. Většina zemřelých byla uložena v dřevěných rakvích v natažené poloze na zádech s rukama složenýma na hrudi nebo v oblasti pánve.

Více než polovina hrobů byla orientována ve směru západ–východ, menší část pak sever–jih. Pouze asi u 18 % pohřbených se dochovala kompletní kostra, protože mladší pohřby často narušily starší hroby. Z celkového počtu tvořili asi 78 % dospělí a 22 % děti, mezi nimiž bylo i novorozeně a nedonošený plod. U části dospělých se podařilo určit pohlaví – identifikováno bylo 24 žen a 12 mužů, u ostatních jedinců to již nebylo možné.

Součástí hrobů a jejich zásypů byly také drobné nálezy, například hřebíky z rakví, zbytky oděvů a různé osobní předměty, jako knoflíky, prsteny, části opasků, čelenky, růžence nebo křížky. Některé další předměty, například mince či železné fragmenty, se do hrobů dostaly druhotně při pozdějším narušení starších vrstev.

Soubor 88 zkoumaných jedinců představuje velmi cenný pramen pro poznání obyvatel Uherského Brodu v období středověku a raného novověku. Antropologický výzkum těchto kosterních pozůstatků může přinést informace o zdravotním stavu, výživě, průměrné délce života i celkové demografii tehdejší populace města.