Archeologie

Počátky archeologického bádání na Uherskohradišťsku jsou spojeny s úsilím prvních průkopníků ve druhé polovině minulého století. Jejich výzkumy lze spojit především s hledáním centra Velké Moravy ve Starém Městě a jeho bezprostředním okolí (František Přikryl, Julius Jeronym Christin, Antonín Zelnitius). Za zakladatele této velehradské archeologie bývá označován František Přikryl, který pod vlivem miléniových oslav v letech 1863 a 1885 začal jako první archeologicky zkoumat legendární velkomoravský Velehrad. Mezi nejpřednější archeologické exponenty z řad amatérů patřil Antonín Zelnitius, který roku 1922 založil ve Starém Městě „Muzejní spolek Starý Velehrad – Staré Město“. Jeho úkolem bylo prozkoumat území celého Starého Města, později byla jeho působnost rozšířena na oblast Středního Pomoraví vůbec. Skutečné systematické archeologické výzkumy se začaly rozvíjet až po druhé světové válce pod vedením Viléma Hrubého (Staré Město, Modrá, Sady, Zlechov, sv. Kliment u Osvětiman), jehož jméno je spojeno i s objevem první prokazatelně velkomoravské církevní architektury v našich zemích – kostelíka ve Starém Městě „Na Valách“. K dalšímu rozvoji činnosti archeologického oddělení došlo zejména po roce 1964 s nástupem odborně školeného archeologa Roberta Snášila, který uskutečnil výzkumy na katastrech téměř 60 obcí bývalého okresu Uherské Hradiště.

Od roku 2005 se archeologické pracoviště nacházelo v areálu bývalých kasáren na ulici Štefánikově v Uherském Hradišti. Od roku 2022 sídlí v nové budově Cyrilometodějského centra ve Starém Městě, na ulici Jezuitské. Geografický rozsah výzkumů archeologického oddělení byl stanoven na dřívější okres Uherské Hradiště se zvláštním zaměřením na oblast užšího Pomoraví a Poolšaví. V současné době čítá archeologická sbírka téměř 300 tisíc inventárních čísel. Mezi nejcennější nálezy patří především zlaté a stříbrné velkomoravské šperky – náušnice, prsteny, gombíky, nákončí, ale také unikátní předměty, ozdoby a zbraně z mladší doby kamenné, bronzové, časného i pozdního středověku.

Archeologické oddělení Slováckého muzea soustavně spolupracuje s úzce specializovanými obory – dendrochronologie, osteologie, paleobotanika, geofyzika a další. Podílí se také na významných oborových projektech – např. katalogizaci a digitální mapové registraci všech archeologických lokalit okresu, na grantových projektech podchycujících vývoj pravěkého a časně historického osídlení nivy řeky Moravy v Dolnomoravském úvalu.

Vedle sbírkotvorné a vědeckovýzkumné práce se podílí i na činnosti metodické a kulturně výchovné – především přednáškové a výstavní, zaměřené na seznamování nejširší veřejnosti nejen s výzkumy jednotlivých lokalit, ale i na popularizaci pravěkých a nejstarších dějin naší země.