Tvrz Hluk, Hluk, 2022–2023

Od listopadu 2022 do července 2023 probíhal v souvislosti s revitalizací areálu tvrze v Hluku záchranný archeologický výzkum. Terénní práce byly realizovány formou sondážních odkryvů, které předcházely pokládce inženýrských sítí a instalaci retenční a vodoměrné nádrže. Při zemních pracích na nádvoří se podařilo zdokumentovat souvrství recentních, novověkých a vrcholně středověkých vrstev, které vznikly postupným zarovnáváním a úpravami terénu v průběhu stavebního vývoje tvrze. Starší uloženiny, pocházející z období před jejím založením, představují pravděpodobně erozní splachy a říční sedimenty.

Z vrstvy erozních splachů, uložené těsně pod úrovní vrcholně středověkých stavebních aktivit, pochází několik zlomků pravěké keramiky a jedno štípané radiolaritové jádro. Ze stavebních konstrukcí byl v jihozápadní části nádvoří odkryt fragment dešťové kanalizace, která dále pokračuje pod západní částí objektu. V severní části nádvoří byla zdokumentována řada kůlových jamek, které souvisejí pravděpodobně s dočasnými konstrukcemi, patrně lešením používaným při historických opravách tvrze. Během výzkumu byla rovněž zkontrolována studna nacházející se přibližně uprostřed nádvoří, která byla zakonzervována již ve 20. století.

V souvrství pod současnou úrovní nádvoří se nacházelo poměrně malé množství movitých nálezů. Jednalo se především o zlomky vrcholně středověké a novověké keramiky, železné stavební kování, zvířecí kosti a lastury měkkýšů. Výplň dešťové kanalizace obsahovala železné hřeby a kuchyňský odpad v podobě keramických a skleněných střepů a kostí domácích zvířat.

Při pokládce nové kanalizace v severní části exteriéru byl zachycen úsek zdiva, který dosud zpevňuje terén v trase příjezdové cesty k severní bráně. Stratigrafie naznačuje, že zdivo vzniklo v době, kdy původní vodní příkop již neplnil svoji funkci. Zásypy v okolí zdiva obsahovaly raně novověkou keramiku, fragmenty vápenných omítek a další stavební odpad.

Jižně od budovy tvrze byla odkryta torza základů dvou opěráků původního jižního vstupu, které byly konstrukčně propojeny se základy předbraní – obranné stavby chránící vstup do tvrze. V sondách pod tímto objektem a v jeho blízkosti byly zachyceny také dva úseky původního vodního příkopu. V hraně jeho břehu se dochovaly dvě řady dubových kůlů zatlučených do jílového podloží, z nichž se podařilo několik vyzvednout a podrobit dendrochronologickému datování. Výsledky ukázaly, že stromy použité na tyto konstrukce byly káceny přibližně v rozmezí let 1439–1459, případně krátce po roce 1435, 1438 a 1444. Kůly patrně sloužily ke zpevnění vnitřního břehu příkopu nebo jako součást konstrukcí souvisejících s obranou tvrze.