Galerie Slováckého muzea, pokladnice výtvarného umění, slaví 60 let! (13. 10. 2022)

Zbrojnice, lazaret, sklady, poštovní úřad, sirotčinec, byty – výčet několika funkcí, které plnila 299 let stará barokní budova. Svému původnímu účelu – vojenské zbrojnici – přestala sloužit už na počátku 80. let 18. století. Ve druhé polovině 20. století se budova dostala do majetku Slováckého muzea, které zde vybudovalo novou galerii. Ta byla pro veřejnost otevřena 21. října 1962 třemi výstavami. K této příležitosti je připravena na 1. prosince bezplatná komentovaná prohlídka galerie, která přiblíží zásadní momenty této významné stavby a posléze pokladnice výtvarného umění.

Ucelené sbírky výtvarného umění nejsou ale záležitostí posledních 60 let. Základy umělecké sbírky Slováckého muzea jsou daleko starší. Byly položeny již v první muzejní expozici v roce 1914, kde se dostalo poměrně velkého prostoru výtvarnému umění. Byla to především výtvarná díla s národopisnou a historickou tematikou. „Myšlenky směřující ke vzniku samostatné galerie výtvarného umění se však objevily už v období 2. světové války,“ dodává PhDr. Milada Frolcová, historička umění, která v galerii působí od roku 1992, a pokračuje ve svém vyprávění: „V roce 1940 byla poprvé vyslovena myšlenka, aby se muzeum ucházelo o budovu bývalé vojenské zbrojnice, která byla v té době v majetku města. V prvotních záměrech se uvažovalo, že po přiměřené opravě by zde mohly být prostory pro obory umění, historie a archeologie. Tento nápad bohužel zapadl ve starostech, které s sebou přinášela probíhající 2. světová válka. V roce 1955 však nastoupil do Slováckého muzea historik umění Vilém Jůza a vytvořil novou koncepci pro práci s uměleckým fondem. Nejvýznamnějším počinem dr. Jůzy bylo získání budovy bývalé vojenské zbrojnice v Otakarově ulici č. p. 103, z níž chtěl vybudovat samostatnou galerii výtvarného umění.“

Šedesátá léta minulého století by se dala charakterizovat jako neobyčejně plodná v celém rozsahu činnosti galerie. Bylo z nich čerpáno i v existenčně kritických sedmdesátých letech, kdy bojovala o přežití. Byly získávány artefakty, které jednak doplňovaly stávající vývojovou řadu, jednak zcela nově vytvářely další okruhy moderního umění 20. století. Podařilo se získat práce Josefa Čapka, Václava Špály, Jana Zrzavého, Rudolfa Kremličky, Jana Trampoty, Ludmily Jiřincové, Ferdiše Duši a desítek dalších autorů, což z dnešního pohledu činí poměrně bohatý uměleckohistorický archiv.

Na přelomu 70. a 80. let si budova opět žádala novou rekonstrukci, ovšem snahy muzea se nesetkaly s podporou. Důkladná rekonstrukce začala až v roce 1990 a 26. června 1992 se mohli první návštěvníci přesvědčit, jak budově prospěla. Nová expozice Výtvarné umění jihovýchodní Moravy a výstava Výtvarní umělci Uherskohradišťska se setkaly s velmi příznivým ohlasem. Bohužel o pár let zasáhla budovu ničivá povodeň z léta 1997 – galerie získala bohužel jedno významné prvenství. Byla nejpoškozenější památkově chráněnou stavbou v oblasti Moravy. Galerie se opět otevřela 5. listopadu 1998, a to třemi autorskými výstavami.

Umělecká sbírka se za více než sto let rozrostla do bohatého konvolutu dosahujícího 7607 předmětů. Za podobu, kterou dnes má, vděčí několika generacím kustodů a kurátorů, jejichž znalosti a osobní zaujetí zformovaly tento soubor výtvarných děl do dnešní podoby. V nejnovějších přírůstcích najdeme díla od významných českých a moravských umělců, jako jsou Antoš Frolka, František Hodonský, Tomáš Měšťánek, Josef Mžyk, Otmar Oliva, Eduard Ovčáček, Max Švabinský, Ivan Theimer, Zdeněk Tománek, Ida Vaculková nebo Vladimír Vašíček.

„Přišlo nám důležité otevřít k tomuto významnému výročí brány galerie všem v rámci komentované bezplatné prohlídky. Umožnit lidem zavzpomínat na to, co se jim třeba jako malým dětem s budovou současné galerie pojí. Ukázat jim, že galerijní činnost není něco, co spočívá v ukládání děl do depozitářů, kde na obrazy a objekty upadá vrstva prachu a zapomnění. Ale že jde o živý organismus, stále se vyvíjející. Že umění ožívá ve společnosti právě díky nám lidem, návštěvníkům,“ dodává závěrem ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti PhDr. Ivo Frolec a tímto zve na čtvrtek 1. prosince v 18 hodin do prostor Galerie Slováckého muzea.

Bližší informace: PhDr. Milada Frolcová, historička umění
mobil: +420 774 124 015
e-mail: milada.frolcova@slovackemuzeum.cz
www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum