Komenského a U Sboru, Uherský Brod 2015
Před výstavbou nového polyfunkčního domu firmy ACM INVESTING, spol. s. r. o., v Uherském Brodě na křižovatce ulic Komenského a U Sboru došlo k realizaci záchranného archeologického výzkumu, díky kterému se podařilo zdokumentovat vývoj městské parcely od pravěku až do současnosti. Zkoumaná parcela se nachází v intravilánu, v blízkosti jihozápadní části středověkého opevnění města. Naproti popisované parcele stojí gymnázium J. A. Komenského, pod nímž se měla podle písemných zpráv nacházet bratrská škola se hřbitovem a kaplí. Místo výzkumu se nachází na mírném jižním až jihozápadním svahu, který se uklání směrem k řece Olšavě.
Jižní polovina parcely se ukázala jako z větší části porušená novověkými zásahy z 19. a 20. století, a proto zde výzkum probíhal především formou sond. Na severní polovině parcely však zůstalo v hloubce 1,5 m zachováno původní sprašové podloží. V něm se po začištění vyrýsovala složitá superpozice navzájem se překrývajících objektů z mladší fáze pravěku, vrcholného středověku a novověku. Celkem se podařilo objevit 39 zahloubených objektů a více jak tři desítky kůlových jam. Z každého objektu byly odebírány vzorky uloženin za účelem získání paleobotanického materiálu.
Nejpočetnější část objektů náleží vrcholnému středověku až ranému novověku (2. polovina 13.–16. století). Archeologické situace z tohoto období navozují dojem určitého urbanistického uspořádání, ale i horizontálně stratigrafického vývoje, jak dokládají četné superpozice objektů. Na základě skladby objektů a jejich orientace se domníváme, že se podařilo zachytit část původní středověké parcelace Uherského Brodu. Jedná se o pozůstatky zahloubených suterénů domů původně dřevo-hliněné konstrukce (v některých případech včetně dochovaných schodů a konstrukčních prvků) a několika dalších sídlištních jam.
Zajímavý je rovněž objev baterie zásobnicových jam, vytvářejících souvislou řadu podél okraje parcely. Ve dvou ze zásobnic se podařilo objevit také celé skelety hospodářských zvířat pravděpodobně psa a kozy či ovce. Opomenout nelze rovněž nálezy kůlových či sloupových jam, které představují pozůstatek po dřevěných konstrukcích zahloubených suterénů. V severozápadní části plochy se podařilo doložit i jejich kumulaci v souvislé řadě, kterou interpretujeme na základě malého průměru jamek jako zbytek novověkého dřevěného plotu.
Z archeologických nálezů lze zmínit např. mince blíže datující některé objekty, bohaté soubory keramických fragmentů i celých nádob, zvířecí kosti, kamenné brousky, přesleny, zlomky skla, kachlů a množství železných předmětů (hřeby, nože, podkovy, motyka, třmen ad.). Z méně obvyklých nálezů lze vyzdvihnout např. zlomky mořských lastur či několik drobných předmětů z barevných kovů (korálky, špendlíky, knoflíky apod.). Unikátní je pak nález keramického torza mužské postavy s realisticky vyobrazenou tváří, účesem i oděvem a sedícím na osedlaném koni. Vzhledem k tomu, že soška byla získána z objektu, který obsahoval také drobné miniatury keramických nádob a skleněné i hliněné kuličky, můžeme ji interpretovat jako dětskou hračku.
Poslední skupinu archeologických situací lze přiřknout vývoji parcely v 17.–19. století, kdy pod zástavbou a v prostoru jí příslušných dvorů vzniklo několik dalších objektů, které porušily starší pravěké a středověké situace. Některé z těchto objektů obsahovaly pozůstatky zděných kamenných či cihlových konstrukcí, které můžeme interpretovat jako odpadní jámy a sklípky. Příkladem nejzachovalejšího objektu z tohoto období je kompletně zachovaný kvadratický sklípek vyložený plochými kamennými deskami a cihlami, jehož vznik lze na základě nálezu mince datovat na přelom 17. a 18. století.
Nálezy z této epochy reprezentuje zejména četný soubor různobarevně glazované keramiky a zvířecích kostí. V celkovém měřítku se podařilo při záchranném archeologickém výzkumu v Uherském Brodě zdokumentovat unikátní archeologické situace, které doplňující naše poznání o vývoji sídelní struktury v rámci intravilánu královského města Uherského Brodu.