Škaredá středa už dávno byla!

5. dubna 2023

V době před Velikonocemi se opakovaně setkáme s informací o tom, že jako Škaredá středa je nazýván den před Zeleným čtvrtkem. Což je nepřesnost, bohužel přebíraná a dále šířená, dokonce i renomovanými televizními a rozhlasovými stanicemi.

Už kulturní historik a etnograf Čeněk Zíbrt (1864–1932) ve svém díle Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní (1889) napsal, že lidé si pletou středu Sazometnou a Popelečnou. Místy se v Čechách dochovalo označení všech dnů v týdnu – Modré pondělí, Šedivé úterý, Sazometná středa. Výraz Škaredá středa v souvislosti s dnem před Zeleným čtvrtek je znám z národopisné literatury pouze z monografie o Chodsku (1956) národopisného badatele a zakladatele chodského muzea v Domažlicích Jindřicha Jindřicha (1876–1967).

Škaredá středa není odvozována od toho, že se Jidáš škaredil na Krista, ale od toho, že tento den je kontrastem po bujarém veselí masopustního úterý. Říkalo se i: po masopustním úterý se středa škaredí. Ta záměna je možná také z důvodu, že Popeleční středě se kromě Popeleční nebo Černé říkalo také Smetná, kdežto středě před Zeleným čtvrtkem, kdy se obvykle uklízelo a vymetaly saze z komína – Sazometná. Ale i to je výraz, který známe pouze z českého prostředí, na Moravě a potažmo na Slovácku se žádné speciální názvy dnů před Zeleným čtvrtkem netradovaly a nejsou s nimi spojeny žádné specifické zvyky. Tato problematika je dobře vysvětlena mimo jiné v monografii Věry Frolcové: Velikonoce v české lidové kultuře.

Toto je bohužel typický příklad, že výrazy regionálně omezené jsou vlivem médií vztahovány na celou Českou republiku v tomto případě naprosto chybně!

Mgr. Marta Kondrová, etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti