Modrá „Na Díle“

Hradišťská
Obec Modrá
Odkryté základy kostela, objeveného v roce 1911, jsou předmětem sporů historiků. Část má za to, že jde o kostel postavený za iroskotských misií, tedy před příchodem Cyrila a Metoděje někdy v první polovině 9. stol. Druhá část jej považuje za kostel doby cyrilometodějské. Hypotetickou podobu představuje vedle stojící rekonstrukce celé stavby kostela.

Lokalita národní kulturní památky se nachází na vyvýšenině náležející již k předhůří Chřibů, asi 4 km severozápadně od Starého Města, u obce Modrá, a to při obchodní cestě, která dříve spojovala střední Pomoraví s Vyškovskem. 

Základové zdivo zdejšího kostela bylo objeveno již v roce 1911 profesorem bohoslovecké fakulty v Olomouci Janem Nevěřilem. Podařilo se mu odkrýt souvislý půdorys stavby, kterou označil jako kostel z „prvotní doby křesťanství na Moravě“. Toto datování se však na počátku 20. století jevilo jako příliš odvážné. Teprve revizní výzkum, který provedl v letech 1953–1954 archeolog Vilém Hrubý z Moravské zemského muzea v Brně, Nevěřilovu hypotézu potvrdil. Při výzkumu byl znovu odkryt celý půdorys kostela a také okolní kostrové pohřebiště. Na základě hrobových nálezů můžeme výstavbu kostela a počátek pohřbívání datovat do období počátku až první třetiny 9. století. Jedná se tedy o jednu z nejstarších církevních staveb na Moravě. Kostel menších rozměrů byl vystavěn z pískovcového lomového zdiva spojovaného maltou. Měl obdélný půdorys s pravoúhlým závěrem. Do kostela byly vestavěny čtyři podpěry, o jejichž funkci nelze přesně rozhodnout. Stěny kostela byly omítnuty a natřeny: uvnitř několika barevnými odstíny, vně šedohnědou barvou. Kolem kostela bylo také prozkoumáno 40 kostrových hrobů z období první poloviny 9. až poloviny 10. století. 
Pohřbení patřili jak k prostým obyvatelům sídliště, tak zde byli pohřbeni i příslušníci velkomoravské nobility. Jejich postavení dokládá průvodní hrobový inventář: gombíky (ozdoby i spínadla šatu), železné ostruhy či ozdobná nákončí (zakončení opasku) ovlivněná východními (avarskými) výtvarnými motivy i západním (karolínským) vlivem.  Mezi unikátní nálezy patří přívěsek s antickou gemou, tedy šperkem z vybroušeného drahého kamene. 

Po zániku Velké Moravy na počátku 10. století zůstal kostel pravděpodobně opuštěný, osídlení v osadě pod ním ale ještě pokračovalo. Na počátku 13. století se již „prázdná a pustá“ stavba stala majetkem cisterciáckého řádu, který nedaleko založil (velehradský) klášter. Tehdy pravděpodobně došlo k opravě kostela a výstavbě věže. Kostel byl až do vysvěcení velehradské baziliky používán jako tzv. „provizorium“. Definitivně kostel zanikl na počátku 80. let 17. století. Stavební materiál byl poté využit například na stavbu kamenných sklepů, hospodářských objektů či vydláždění hostinského dvora v obci Modrá.

V letech 1999–2000 byla v Modré vybudována hypotetická rekonstrukce velkomoravského kostelíka, která se nachází v těsné blízkosti archeologicky zkoumaných základů kostela.