Mikulášská obchůzka ve Žlutavě
Mikulášské obchůzky patří k nejrozšířenějším a nejudržovanějším typům obřadních obchůzek. Ve Žlutavě se zachovala ve staré tradiční podobě ve formě početného průvodu se zastoupením původních masek. Její každoroční termín je vázán k datu svátku sv. Mikuláše na začátku adventního času.
Mikulášská obchůzka ve Žlutavě se skládá ze dvou částí. Nejprve se koná průvod poslů (laufrů) a čertů, a to týden před obchůzkou družiny sv. Mikuláše. Jejími aktéry jsou výhradně místní chlapci ve věku 15–17 let. Jedno až dvouleté účinkování v roli posla je též podmínkou, aby se chlapci mohli následně účastnit mikulášského průvodu v masce čerta nebo muřína (černého). Masky Mikuláše, turka, anděla, smrti a panáčků jsou vyhrazeny dospělým. Oblékání do masek probíhá společně v sále sokolovny ve dvou místnostech, které plní funkci tzv. nebe a pekla. Jedná se o prostory určené pro strojení bílých masek a čertů. Účastníci průvodu se začínají scházet alespoň měsíc před obchůzkou v místnosti zvané peklo, kde si připravují a vyrábí masky. Dochovalo se taktéž tradiční „svolávání“ do pekla spočívající v tom, že muž, který byl v „pekle“ jako první, vyjde na prostranství a svolává ostatní hlasitým práskáním biče. V průvodu jdou nejprve poslové (bílí) a za nimi čerti. Maskované postavy nemluví, bílí práskají biči a vydávají táhlý vysoký tón „húúú“. Během obchůzky se poslové a čerti rozeběhnou po návsi a vyhledávají „oběti“ z řad přihlížejících, kterým se pak dostane švihnutí bičem. Čerti vydávají zvuk „trrtrrtrr“ a vidlemi narážejí do přítomných zvědavců. Poslové si u domů nebo přímo od dětí, které jsou přítomny v doprovodu rodičů na návsi, zapisují jejich přání na mikulášskou nadílku do malých notýsků.
Mikulášský průvod v předvečer svátku tohoto světce vychází ze sokolovny. Nejprve však míří k obecnímu úřadu vyžádat si u starosty povolení uskutečnit obchůzku. V čele jde v červené uniformě oděný turek se šavlí v ruce, který v pokleku žádá o „udělení práva“ k mikulášské obchůzce a slíbí, že účastníci budou dodržovat tradiční pravidla a zamezí případným nepřístojnostem. Následně starosta s poučením právo předá. Za turkem kráčí Mikuláš v biskupském ornátu s mitrou a berlou, anděl se zvonkem a metličkou a panáčci hlučně klepající na pokladničku. Za nimi se pohybuje skupina bílých masek (laufrů), mezi kterými jde smrt klepající kladívkem na kosu, která tak pomyslně odděluje dobro a zlo, následují muříni (černé masky) a čerti. Mikuláš s družinou prochází obcí, zastavuje u domů a předává nadílku připravenou rodiči. Panáčci rychle obcházejí přihlížející, hlučí klepáním křížků o pokladničku a vybírají peníze. Poslové, muříni a čerti pak honí přihlížející, především mládež, a dávají výprask biči nebo řetězy.
Mikulášská obchůzka ve Žlutavě je významnou událostí s velkým zájmem z řad občanů, která plní důležitou společenskou funkci v obci a zároveň posiluje vědomí příslušnosti k místnímu společenství a kulturní tradici konající se více než dvě stě let. Samotní aktéři berou účast v obchůzce jako poctu, prestiž a výsadu. Její uchovávání a předávání z generace na generaci se projevuje vedle samotné obchůzky též v případě hlavních postav, kdy se jednotlivé masky často dědí na mladšího mužského účastníka v rodu. Díky charakteru průvodu skládajícího se ze dvou obchůzek, typickým maskám a jejich vlastnostem získala mikulášská obchůzka ve Žlutavě specifický ráz odlišující se od jiných průvodů v rámci České republiky.
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje – 2026