
Kdy je Škaredá středa?
Problém tzv. Škaredé středy je špičkou ledovce, kdy jsou v médiích vysílány a sdíleny informace, které mají původně regionální či dokonce lokální původ, ale jsou prezentovány jako fakt platný pro celé naše území. Opakovaně se tak setkáváme s mylným tvrzením, že Škaredá středa je dnem Svatého týdne před Zeleným čtvrtkem, kdy Jidáš zradil Krista.
Škaredá středa je však rozšířené lidové označení pro středu Popeleční, kterou končí období masopustů a fašanků a nastává pro křesťany důležitá přípravná postní doba před Velikonocemi.
Výraz Škaredá středa v souvislosti s dnem před Zeleným čtvrtkem byl znám pouze z českého prostředí, kde se navíc vyskytoval jen velmi omezeně – zaznamenán byl, stejně jako názvy Modré pondělí a Šedivé úterý, např. na Chodsku. Ze slovníků českého jazyka se pak objevil pouze v jediném. Z jazykového pohledu velmi dobře celou problematiku analyzuje článek lingvistky Ludmily Danylenkové dostupný na stránkách Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky na adrese: http://nase‑rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7590. Zde je celá věc shrnuta takto: Vyjdeme‑li však z dokladů v ostatních slovnících jazyka českého týkajících se Škaredé středy, můžeme tvrdit, že frazeologismy Škaredá středa a Popeleční středa jsou synonyma a označují první den čtyřicetidenního velikonočního postu, nikoliv velikonoční středu (před Zeleným čtvrtkem).
Můžeme tedy směle tvrdit, že Škaredá středa není odvozována od toho, že se Jidáš škaredil na Krista (a je jedno, kolikrát toto tvrzení na internetu objevíme), ale od toho, že po bujarém masopustním úterý byla Popeleční středa smutná a tichá, přičemž se říkalo: „Po masopustním úterý se středa škaredí“.
Na Moravě a zejména na Slovácku dny Svatého či Pašijového týdne začínajícího o Květné neděli nemají žádný konkrétní název a nevážou se k nim ani žádné pověry a tradice. To hlavní začíná až na Zelený čtvrtek, kdy se chlapci dodnes vydávají s dřevěnými klepači, hrkači a řehtačkami na své obchůzky obcemi.
Mgr. Marta Kondrová, etnografka Slováckého muzea