Pravěk Uherskohradišťska

Poznávací haptická (hmatová) stezka provází návštěvníka proti proudu času. Začíná v době Velké Moravy a směřuje až na samý úsvit lidské civilizace. Z šera dávnověku vystupují obrysy pradávných předmětů a zní charakteristické zvuky dané doby. Formou replik a zvětšených rekonstrukcí autentických archeologických nálezů převážně z území Uherskohradišťska mohou návštěvníci prostřednictvím hmatu a sluchu objevovat dávné kultury, seznamovat se s nádobami, které používaly, se zbraněmi, jimiž bojovaly, se šperky, kterými se krášlily, i s kamennými nástroji, rytinami či soškami nejstarších lovců a sběračů, kteří region obývali.

Tam, kde končí dobrodružství haptické stezky, začíná poslední expozice, která prostřednictvím multimediálních prvků i skutečných nálezů z archeologických výzkumů vypráví příběh pravěku Uherskohradišťska. Seznamuje návštěvníky s osídlením regionu v různých historických obdobích, jeho proměnami, zvláštnostmi a unikátními nálezy. Její příběh se začíná odvíjet několik desítek tisíc let zpět, ve starší době kamenné (paleolitu), kdy v nehostinné krajině sužované chladem žili ještě mamuti, srstnatí nosorožci, divocí koně, sobi, polární lišky a sněžní zajíci loveni našimi předky kamennými nástroji.

Migraci za potravou vystřídala asi v 6. tisíciletí před naším letopočtem stavba pevných obydlí, pěstování zemědělských plodin, chov domácích zvířat či podomácká výroba keramiky – neolit (mladší doba kamenná). S eneolitem (dobou měděnou 5.–3. tisíciletí před naším letopočtem) je spojena řada změn a inovací. Vedle objevu tavby měděné rudy a výroby prvních kovových artefaktů je to i využití tažných zvířat při orbě či objev kola a vozu. Také s následující dobou bronzovou (3.–1. tisíciletí před naším letopočtem) jsou spojeny dynamické změny ve společnosti: objev slévání mědi a cínu, ukládání bronzových depotů (pokladů) do země, rozmach výšinných opevněných lokalit (v regionu například Holý kopec), ale i vznik společenských elit.

Tento proces se ještě urychlil s nástupem doby železné, která se již nesla ve znamení objevu slévání železa. Morava se ve starší době železné (asi 800–450 před naším letopočtem) stala místem, kudy procházela důležitá obchodní trasa – jantarová stezka spojující Pobaltí s Podunajím, respektive s jihem Evropy (Středomořím). Významný depot jantaru z Bánova na Uherskobrodsku (objeven v roce 2017) je také v expozici představen.

V 5. století před naším letopočtem se na našem území objevují Keltové, s nimiž jsou spojeny významné inovace v řemeslné výrobě. Na vysoké úrovni bylo například keltské hrnčířství, které už využívalo rychle rotujícího hrnčířského kruhu. Keltové byli také první, kteří na našem území razili mince.

Okolo počátku našeho letopočtu přicházejí do středního Podunají nové germánské kmeny, které obsadily území dříve obývané Kelty (asi v roce 50 před naším letopočtem až 4. století našeho letopočtu). Germáni se na několik století stali významným protivníkem Římské říše. Díky obchodu s Římskou říší či nájezdům za hranice impéria se na jejich sídlištích setkáváme také s předměty provinciálního (římského) původu. Tyto cenné importy jsou pak představeny na závěr expozice, a to výjimečným hrobem germánského muže nalezeným v blízkosti Uherského Brodu.

Texty v expozici i ve virtuálním průvodci jsou v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Tištěný průvodce je dostupný v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Expozice je rovněž přizpůsobena nevidomým a slabozrakým návštěvníkům.

Doporučený čas prohlídky expozice je 60 minut.