Etnografie

Slovácké muzeum bylo ve svém počátku založeno především jako důležité centrum etnografických aktivit na Uherskohradišťsku. Nahrávala tomu snaha o zachování postupně mizejícího etnografického materiálu v podobě sběratelské činnosti jejího prvního ředitele Františka Kretze. O prohloubení práce s etnografickým fondem lze hovořit od počátku čtyřicátých let 20. století v souvislosti s působením Antonína Václavíka, jehož cílem se stalo vědecké zpracování muzejního fondu a navázání kontaktů pro sběratelské a výzkumné akce. Na jeho úsilí pak navázali na konci padesátých, a především v šedesátých letech minulého století Josef Jančář a Josef Pešek, kteří se zaměřili na systematickou sbírkotvornou, výzkumnou a výstavní činnost. Tu od počátku sedmdesátých let dále rozvíjely Marie Náplavová a Ludmila Tarcalová, které v polovině osmdesátých let doplnila Romana Habartová. V současnosti působí na etnografickém oddělení čtyři odborní pracovníci. Marta Kondrová a Gabriela Směřičková se zaměřují především na lidový oděv, výzkum výročních a rodinných obyčejů a zpracování sbírkového fondu. Petr Číhal se jako etnomuzikolog zaměřuje na hudební tradici regionu a je také redaktorem časopisu Slovácko. Doménou Jana Káčera je lidové stavitelství a rukodělná výroba. Od roku 2004 je etnografické oddělení krajským pověřeným pracovištěm v péči o tradiční lidovou kulturu a pod názvem Centrum péče o tradiční lidovou kulturu Zlínského kraje řeší řadu výzkumných úkolů.