Hradisko sv. Klimenta

Hora Sv. Klimenta
Osvětimany
Poutní místo je hluboce spjato s velkomoravskou historií, především s Cyrilem a Metodějem. Pravděpodobně zde stával kostel a klášter. V roce 1421 byl církevní komplex vypálen husity a od 16. století je místo pusté. Dnes zde uvidíte pozůstatky valů a příkopů opevňující celé hradisko.

Hradisko sv. Klimenta u obce Osvětimany je pozoruhodným místem svázaným s raným středověkem na Moravě a jeho následnou lidovou tradicí. Lokalita s pohnutým osudem  a nejasnými počátky osídlení zažila a zažívá enormní zájem veřejnosti, vlastenecky nadšených badatelů organizujících zde amatérské archeologické výzkumy, ale i zájem duchovenstva. Aktivity spojené s neodborným průzkumem však místo nenávratně poškodily a zařadily na pomyslný seznam těch lokalit, které byly objeveny a prozkoumány až příliš brzy bez možnosti použití moderních a často i nedestruktivních metod výzkumu. 

Hradisko se nachází přibližně 17 kilometrů západním směrem od Starého Města, v jižní části Chřibů, na protáhlé ostrožně. Leží tak mimo hustě osídlenou velkomoravskou aglomeraci, rozkládající se především v nivě řeky Moravy

Již v 18. století se na lokalitě pátralo po pokladech. Zájem o hradisko vzrostl v době milénia příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu (60. léta 19. století). Cyrilometodějskou tradicí byl ovlivněn i výzkum poštovního oficiála Roberta Čechmánka v letech 1903–1905. Hroby, které Čechmánek v interiéru kostela objevil, ale byly až středověké. Nálezy z doby Velké Moravy však z lokality přesto pocházejí. Jedním z nejzajímavějších je zlatý byzantský solidus, mince datovaná do první poloviny 9. století.

První odborný archeologický výzkum zde byl realizován v roce 1958 pod vedením Viléma Hrubého a posléze Vladimíra Ondruše (1961–1962). Prokázal, že hradisko i vrcholová akropole byly osídleny v době Velké Moravy. Dle nálezů železné strusky se dokonce uvažuje i o místní hutnické výrobě či kovářském zpracování železa. Řada příbytků navazujících na sebe, datovaných keramikou do 9. století, měla stát asi 40–50 metrů na západ od kostela. Po pádu Velké Moravy se plocha sídliště zmenšila a nejpozději v první polovině 12. století hradisko zřejmě zpustlo. V průběhu 14. a 15. století zde vzniklo probošství augustiniánů-poustevníků, připomínané i v písemných pramenech. Úplný zánik osídlení je možné klást do počátku 16. století. Prozatím poslední výzkum na hradisku sv. Klimenta provedl v roce 1989 Luděk Galuška z Moravského zemského muzea v Brně.

Na darování stavby klimentského kostela nepanuje shoda. Rekonstruovaný půdorys kostela totiž odráží vrcholně středověkou etapu osídlení lokality a souvisí s existencí probošství (2. polovina 14. až počátek 15. století). Je pravděpodobné, že kostel měl několik stavebních fází. Zvažovaná velkomoravská etapa jeho vývoje by zcela jistě měla jednodušší půdorys a mohla mnohem více využívat dřevěné stavební komponenty.