V deseti lekcích se zájemci o tvorbu tradičního pečiva z Vizovic seznámili pod odborným vedením Stanislavy Žabkové s recepturou na těsto, vytvářením základních tradičních tvarů i modernějších dekorativních kompozic, s povrchovou úpravou a pečením. Ve výstavě je prezentována tvorba lektorky kurzu Stanislavy Žabkové a jejích žákyň, které absolvovaly kurz výroby vizovického pečiva ve Slováckém muzeu v době od 3. 11. 2009 do 2. 3. 2010.

Vizovické pečivo

První zmínky o figurkách z nekynutého těsta pocházejí ve Vizovicích z poloviny 19. století. V Paměti městečka Vizovic se uvádí, že již v roce 1850 se zde běžně vyráběly figurky z nekynutého těsta. Na poutích a jarmarcích se drobné postavičky a zvířátka prodávaly jako hračky pro chudší děti a ozdoby na vánoční stromeček. Vizovické pečivo bylo však také součástí mikulášské nadílky a určité figurky dávaly i kmotry do peřinky novorozeňatům pro štěstí. Výrobou vizovického pečiva si přivydělávaly nejchudší rodiny, často jeden člen domácnosti zpracovával těsto, ostatní tvarovali figurky.

Největší rozšíření vizovického pečiva sahá na přelom 19.–20. století, kdy začala rodina tamních pekařů Lutonských vedle perníků vyrábět ve větší míře také miniatury z nekynutého těsta, které se prostřednictvím překupníků dostávaly do Vídně, Budapešti, Debrecína, Štýrského Hradce i Lvova.

Těsto se dělalo z nejméně kvalitní mouky, která v domácnosti zbyla, a která obsahovala nejvíce lepku. Po smísení s vodou se muselo těsto dobře propracovat a nechat v chladu uležet, aby bylo tvárné. Z takto připraveného těsta se dobře tvarovaly figurky, zvířátka i další tvary. Po té se dávalo těsto do chladnoucí trouby, kde se vlastně sušilo asi dvě hodiny při 50 °C. V minulosti se pečivo peklo buď doma v troubě po uvaření oběda, nebo se nosilo do pekárny, když chladla pec po pečení chleba. Před pečením se figurky natřely vajíčkem, aby se leskly. Správnou barvou hotového vizovického pečiva je barva zralé pšenice.

Pro vizovické pečivo je typické, že tvarování z volné ruky. Nepoužívá se tedy válečků, vykrajovátek ani formiček. Jedinými pomůckami jsou nůž a nůžky. Původní vizovické pečivo zahrnovalo na 30 základních tvarů, představujících symboly vlastností ceněných v lidovém prostředí na Valašsku.

Hlavními motivy byly figurky zvířátek. Pekly se ryby, kohouti, veverky, husy, kočka s myší, beránek, ještěrka, zajíc, křepelka, holubička, liška, ježek, koza, kůň, jelen, rak. Oblíbené byly i motivy postav – pán na koni, panenka, miminko, kominík, sedlák, vytvářely se také sluníčka, věnečky či biblické motivy jako strom poznání. Miminko dávala kmotra svému kmotřenci do peřinky, veverku často dostala nevěsta, aby byla dobrou hospodyní. Zajímavým motivem je figurka mořské panny, která je také řazena mezi základní tvary vizovického pečiva.