Záměrem výstavy je ukázat obrázek na skle nejen jako předmět muzejní sbírky rozdílné výtvarné úrovně, řemeslného zpracování a historické hodnoty. Osnovou výstavy bude obrázek na skle jako předmět vyrobený konkrétním člověkem v malířské dílně, který jej prostřednictvím překupníků prodává na jarmarcích o poutích na významných poutních místech. Odtud se obrázek dostane do stavení, kde je součástí tzv. svatého koutu jako předmět lidové zbožnosti, každodenní úcty a žádosti o ochranu a pomoc konkrétního světce. Poslední fáze „života“ obrázku na skle nastává, když se dostane do sbírky muzea, kde je dokladem života a zbožnosti venkovského člověka, výtvarného citu jeho tvůrce a předmětem zájmu odborníků, včetně nutného zásahu konzervátorů a restaurátorů.

Na jednom předmětu tak může návštěvník vidět, jak se měnila v čase úloha obrázku na skle od výrobku, přes zboží určené k prodeji, dárek z pouti, objekt lidové zbožnosti až po muzejní exponát.