František Zuska

oceněný: 2012; nominovaný: 2012

* 1932, Kobylí
Přírodní pletiva, pletení ze slámy, orobince, proutí a loubku

Zlín

Narodil se jako čtvrtý ze sedmi dětí v malorolnické rodině. Po ukončení základního vzdělání v Kobylí odchází do Zlína k firmě Baťa. Po vyučení zedníkem a absolutoriu mistrovské školy maturoval na Průmyslové škole stavební. Pracoval ve stavebním oddělení firmy Baťa, později Svit, které se v rámci reorganizací transformovalo do projekčního ústavu Centroprojekt Zlín, kde pracoval jako stavební technik – projektant. Odtud odešel jako respektovaný odborník do důchodu.

Od roku 1949 byl tanečníkem a zpěvákem zlínského Slováckého krúžku. Poté, co v roce 1967 Slovácký krúžek přidal ke svému jménu název Vonica, stal se jeho organizačním vedoucím a výrazně ovlivňoval i jeho umělecký vývoj, který vyvrcholil v roce 1974 účastí Vonice na II. československém festivalu folklorních souborů v Popradě, kde získala hlavní cenu festivalu.

Od roku 1985 do roku 2009 byl jedním z vedoucích dětského folklorního souboru Vonička ve Zlíně, který navázal na práci souboru téhož jména působícího pod patronací Vonice v letech 1972–1974.

Po řadu let působil v poradních sborech tehdejšího gottwaldovského okresu a kraje.

V letech 1962–1964 byl předsedou poradního sboru pro Slovácko při Ústavu lidové kultury ve Strážnici. Byl členem programové komise Strážnických slavností (dnes MFF Strážnice) a autorem programů lidových zábav.

Zakořenění v tradiční kultuře svého rodného kraje beze stínu – hanáckého Slovácka a zkušenosti z dlouholeté aktivní účasti v organizačně metodických aktivitách souborového hnutí mu umožnily rozvíjet zejména u dětí cit pro regionální styl a autenticitu mužského projevu lidových tanců, jejichž jevištnímu zpracování se věnoval.

Je jedním ze zakladatelů a členem vedení folklorního pěveckého sboru Mužáci ze Zlína, s nímž absolvoval od jeho založení v roce 2001 řadu vystoupení, mj. i v programech MFF Strážnice.

Od roku 1974 se věnuje v rámci tradičního rukodělného zpracování přírodních materiálů tvorbě ozdob a dekorativních předmětů ze slámy. Jeho tvorba dosáhla vynikající technické i umělecké úrovně. Jeho Betlém byl vystaven na výstavě betlémů pořádané v rámci světového kongresu betlemářů v roce 2004 v Hradci Králové. Uspořádal řadu samostatných výstav v obcích zlínského kraje a v moravských muzeích.

V desítkách uskutečněných kurzů vede k tvorbě slaměných ozdob zejména děti. Například Nadace Jana Pivečky organizovala sérii jeho kurzů pro základní školy ve Slavičíně. Cílenou pozornost zaměřuje k práci s dětmi handicapovanými v úzké spolupráci se známým sdružením pro integraci zdravých a postižených dětí a mládeže IZAP Zlín. Absolventi jeho kurzů jsou schopni předávat samostatnou výukou získané technické i tvůrčí postupy. Činí tak zejména pedagogové, kteří se kurzů Františka Zusky se zájmem účastní.

Důležitou součástí díla Františka Zusky jsou rekonstrukce tradičních zvykoslovných artefaktů ze slámy (muší ráj, dožínkový vrkoč, kraslice intarzované slámou). Autor rovněž kvalitně zvládá technologii výroby batikovaných a gravírovaných kraslic i pletení různých typů velikonočních „tatarů“, „pomlázek“ z proutí. Jeho artefakty se staly součástí etnografických sbírek Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzea v Kobylí, Moravského zemského muzea v Brně a Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Veřejně byla jeho tvorba prezentována řadou samostatných výstav, jejichž pořadatelem a odborným garantem je Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Zlínské muzeum také soustavně zkoumá a dokumentuje autorovu tvorbu, uchovává ve svých fondech video a fotodokumentaci jeho tvůrčích postupů a periodicky tyto doklady doplňuje. Podobně rozšiřuje i kolekci jím zhotovených artefaktů, jejíž dominantou je rozsáhlá figurální kompozice „Slaměný betlém“. Jeho výstavy a předvádění výrobního postupu ozvláštňují výrazným regionálním koloritem akce prezentující významné místo lidové kultury v kulturním vývoji této země.

Přínosem tvorby Františka Zusky není jen udržování a rozvíjení tradičních technologických postupů a realizace osobitých, autentických artefaktů. Mimořádně cenné jsou jeho aktivity, při nichž předává tradiční technologie, které mistrovsky zvládá. Přispívá jimi k rozvíjení tvůrčích schopností mládeže a v kurzech pro seniory a zdravotně postižené také k formování pozitivních přístupů při řešení problémů společenské integrace různých sociálních skupin. Kurzy pro pacienty dětských léčeben v Luhačovicích sehrávají i významnou roli terapeutickou.

Za přínos k uchování a rozvíjení tradiční rukodělné výroby předal Františku Zuskovi u příležitosti životního jubilea v roce 2002 pamětní list přednosta okresního úřadu Zlín a primátor Statutárního města Zlína. Jeho tvorba je poměrně často prezentována v tisku, v rozhlase i v televizi, čímž František Zuska již po dlouhá léta výrazně přispívá k popularizaci významu a hodnot tradiční lidové kultury a kulturního bohatství Zlínského kraje.

František Zuska perfektně zvládl technologii pletení ze slámy, jež vychází z tradiční výroby jednoduchého vrkoče, který byl součástí dožínkových věnců i občasnou interiérovou ozdobou v jizbě tradiční zemědělské usedlosti devatenáctého a počátku dvacátého století.

Prvotní tvar vrkoče je hotoven splétáním stébel zakončených klasy. Vrkoč, který není zakončen klasy, se v Zuskově tvorbě stává součástí kombinovaných závěsných kompozic, v nichž jsou využity splétané prvky rozmanitých tvarů i prvky vyvazované. Postupem doby Fr. Zuska tradiční technologii rozvíjel tak, aby zvládl výrobu technicky i esteticky náročných artefaktů odpovídajících jeho tvůrčím záměrům. Patří sem kombinování počtu stébel pro splétání i štípání a rozžehlování stébel pro vyvazování.

Zpracovává výhradně tradiční, přírodní materiál, tj. slaměná stébla, a nekombinuje jeho užití s cizorodými materiály jiné povahy. Nejvíce využívá slámu žitnou (režnou), méně pšeničnou. Pro barevné kombinace pak slámu ječmennou a ovesnou. Příznivého barevného efektu dosahuje kombinací různých druhů slámy na jednom objektu.

Spojování provádí režnou nití. Obilí – surovinu pro zpracování – ručně sklízí, šetrným způsobem čistí a před splétáním vlhčí. Vzhledem k proměnám zemědělství v současnosti musí už část suroviny sám vypěstovat.

Pracuje s mimořádným citem pro přirozené vlastnosti autentického přírodního materiálu a se schopností dát těmto vlastnostem na hotovém díle v plné míře vyniknout.

Při rozšiřování sortimentu o tvary prostorově i technicky náročné pracuje s pestrou paletou jedno i víceúčelových forem – kopýtek vlastní konstrukce i výroby. Při práci s formou roste náročnost a složitost techniky pletení a citlivost manipulace s materiálem při ní.

Jako každý špičkový tvůrce a výrobce má i František Zuska pro výběr, uchovávání a zpracování suroviny, pro výrobu kopýtek a práci s nimi i pro kombinaci pletacích a jiných technik své osobní, specifické postupy a „finty“, které ozvláštňují jeho výrobky a které si do jisté míry střeží.

Při figurální tvorbě s obsahovým poselstvím využívá všech uvedených technologií, jejichž jednotlivé prvky jsou ukázkou jejich brilantního zvládnutí. V současné době dominují Zuskově figurální tvorbě různé podoby betlémů – od miniaturních reliéfních kompozic s motivem svaté rodiny po rozsáhlou prostorovou kompozici. První betlém tohoto druhu – Slovácký betlém z roku 1999 byl zakoupen do etnografických sbírek MJVM Zlín a stal se jedním z nejatraktivnějších z exponátů expozice Dřevo proutí sláma v tradiční rukodělné výrobě na Podřevnicku otevřené v roce 2004 v prostorách hájenky areálu hradu v Malenovicích. Druhý betlém z roku 2004 byl téhož roku prezentován na Světové výstavě Betlémů GLORIA ET PAX u příležitosti světového kongresu UN FOE-PRAE v Hradci Králové (2004). Zuskův betlém nechyběl ani na reprezentační mezinárodní výstavě Betlémů v Galerii Slováckého muzea v Uh. Hradišti v roce 2011. Tematicky podmanivou v tomto námětovém okruhu je kompozice Zvířátka jdou do Betléma z roku 2006.

Jedinečnost Zuskovy tvorby spočívá v jeho schopnosti stále rozvíjet a obohacovat technologii zpracování materiálu tak, aby mu umožnila realizovat jeho stále náročnější tvůrčí záměry.

Své znalosti a dovednosti předává Fr. Zuska v kurzech pro děti i dospělé, které vede od roku 1987. Realizoval jich několik desítek v různých obcích zlínského regionu, v kulturních a společenských zařízeních, ve školách, dětských domovech.

Několik let vedl intenzívní kurzy pro pacienty a jejich rodičovský doprovod v Dětské léčebně v lázních Luhačovice.

Mimořádně významné jsou kurzy a tzv. Večery se slámou, které vede pro klienty IZAP – Slunečnice organizace pro vzdělávání lidí s mentálním postižením ve Zlíně. Zuskova intenzivní a trvalá iniciativa v pořádání kurzů, určených zejména mládeži, hraje v regionu významnou roli při rozvíjení estetické výchovy dětí a mládeže; kurzy pro seniory či pro děti a osoby s handicapem hrají důležitou roli sociální. Kurzy pro pacienty dětských léčeben a sociálních zařízení jsou i významnou složkou terapeutickou. Tyto aktivity dodávají Zuskovu přínosu k udržení a rozvoji tradičních technologií lidové výroby nový a vysoce aktuální společenský rozměr.

Jeho výstavy a předvádění výrobního postupu ozvláštňují výrazným regionálním koloritem akce prezentující významné místo lidové kultury v kulturním vývoji této země.

Absolventi kurzů si osvojí základní technické postupy práce s materiálem natolik, že jsou schopni nejen samostatné tvorby artefaktů, ale i předávání těchto postupů formou samostatné výuky. To se projevuje výrazně u absolventů Zuskových kurzů, kteří se rekrutují z řad pedagogů. Kurzy s intenzivní výukou mají zpravidla 6 lekcí konaných jednou týdně, přičemž jedna lekce má 4 vyučovací hodiny. Při zběžném hodnocení této činnosti nemůže zůstat nepostřehnuta náročnost na fyzickou i psychickou koncentraci vedoucího kurzu, kterou vyžaduje jím metodicky pečlivě propracovaný systém práce s účastníky kurzů, jimž navíc opatří a poskytne potřebnou surovinu (slámu), formy i postupové nákresy. Jeho předností je citlivý přístup k frekventantům a schopnost srozumitelného výkladu, které vedou k brzkému ovládnutí jednoduchých technik a tím i ke zvyšování chuti kurzistů k soustředěné práci.

V regionu existují lokality, kam je k různým kurzům či animacím František Zuska pravidelně a opakovaně zván již delší dobu. Například v Bojkovicích jsou organizovány jeho kurzy a animace každoročně od roku 2002 do současnosti.

František Zuska (800x552, 143.68 KB)
František Zuska (800x553, 115.79 KB)
František Zuska (600x600, 133.58 KB)
František Zuska (310x600, 94.34 KB)
František Zuska (800x600, 151.65 KB)
František Zuska (800x600, 93.13 KB)

Kontakt

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti,
příspěvková organizace
Smetanovy sady 179
Uherské Hradiště 686 01
Telefon: 572 556 556, 572 551 370
E-mail: info@slovackemuzeum.cz
Podrobné kontakty

Zřizovatel

Partneři

Facebook YouTube Odběr novinek RSS akce RSS dokumenty eBadatelna Zlínského kraje