o muzeu

Etnografie

Počátky muzejní národopisné práce na Uherskohradišťsku souvisí s buditelskou činností osmdesátých let 19. století a národopisnou vlnou po Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895. Myšlenku shromažďování a zachování všeho, co vytvořil lid, rozvíjela olomoucká národopisná družina, která svou činností od roku 1883 zahájila nové období ve vývoji národopisu na Moravě. Na práci olomoucké družiny poukazovali profesoři Jan Havelka a Josef Klvaňa, oba působící v Uherském Hradišti. Se stejným smýšlením a posláním přišel do Uherského Hradiště – Kunovic i učitel František Kretz, který se jako první ujal širšího sběru národopisného materiálu s úmyslem zachovat tyto předměty některému budoucímu muzeu.

Od roku 1913 začala pracovat národopisná a archeologická sekce při místním odboru Národní jednoty v Uherském Hradišti pod vedením Josefa Klvani a Františka Kretze. Jejím úkolem bylo připravit výstavu Slovácka v roce 1915, které předcházelo založení Slováckého muzea jako střediska národopisné práce na Hradišťsku s důležitým kulturním a osvětovým posláním.

V roce 1915 začala na Uherskohradišťsku vydavatelská činnost národopisného charakteru. František Kretz vydal Věstník národopisného muzea v Uherském Hradišti. Válečné události způsobily zánik tohoto věstníku a přerušily přípravu Výstavy Slovácka 1915.

Během dalších deseti let vzrůstaly snahy o znovuotevření muzea. Nejaktivnější byla Národopisná a muzejní společnost založená v roce 1919. Zásluhou profesora gymnázia Františka Jilíka, Stanislava Lolka a díky Kretzově pozůstalosti se rozrostl sbírkový fond muzea i jeho kvalita.

Založením Muzejní a archeologické společnosti v roce 1933 se začalo rozvíjet národopisné dění. Od roku 1935 v souvislosti s přípravou Výstavy Slovácko 1937 vzrostl zájem o národopis na Hradišťsku. Nástupem docenta Antonína Václavíka do Slováckého muzea dne 1. dubna 1940 se zcela změnilo zaměření instituce – cílem se stalo vybudovat regionální muzeum na základě vědeckého zpracování muzejního fondu a navázat styky pro akce sběratelské a výzkumné.

První poválečná léta plynula ve znamení snah o vybudování Slováckého studijního ústavu jako centra s plánovitým řízením odborné národopisné práce, který by nejen zkoumal lidovou kulturu a uchovával studijní materiály, ale i umožňoval studium problematiky vědeckého rázu všem badatelům a zájemcům a prohluboval spolupráci s ostatními studijními ústavy.

Přelom padesátých a šedesátých let byl obdobím postupné profesionalizace instituce. V roce 1958 nastoupil do muzea dr. Josef Jančář. Zaměřil se na výzkum a sběr materiálu pro připravovanou národopisnou expozici dokumentující zemědělské nářadí na Slovácku. Začala se rozvíjet cílevědomá sbírkotvorná, výzkumná a výstavní činnost. Byly řešeny aktuální otázky depozitářů i pracovních prostor. Výstavní a publikační činnost začala probíhat i v mezinárodním měřítku.

Vydavatelské úsilí si vyžádalo v roce 1964 ustavení první redakční rady, která spolu s muzejní radou posuzovala a koordinovala činnost Slováckého muzea.

V letech 1967 až 1968 proběhly s pomocí tehdejších místních národních výborů z celého Slovácka, občanů těchto obcí a studentů rozsáhlé sběry sbírkových předmětů, které obohatily sbírkový fond muzea o několik tisíc kusů exemplářů. V následujícím období spočívala sbírkotvorná činnost v třídění, konzervaci a ukládání materiálu, získaného zmíněnými výzkumy.

Počátkem devadesátých let se otevřely Slováckému muzeu nové možnosti, které se dotkly i národopisného úseku. Na jedné straně toto oddělení přestalo spravovat velmi hodnotné sbírky na zámku Nový Světlov, které byly převedeny zpět do majetku města Bojkovice, ztratilo depozitář v objektu bývalé fary v obci Kostelany, na straně druhé získalo náhradou dvě památkově chráněné zemědělské usedlosti v obci Topolná, v nichž vybudovalo expozici lidového bydlení a poměrně velké depozitáře v nově postavených replikách stodol. Došlo k rekonstrukci výstavních prostor v hlavní budově i k novému vybavení zázemí pro pracovníky. Sbírkový fond byl nadále doplňován o dosud nezastoupené předměty. V roce 2007 obsahuje národopisný fond přes 35 tisíc sbírkových předmětů, z nichž 1200 kusů je instalováno ve stálé národopisné expozici Slovácko.

Národopisné oddělení Slováckého muzea se organizačně podílí na vedení Mezinárodní komise pro studium lidových obyčejů v Karpatech (MKKK) a nejen v této souvislosti se stalo řešitelem celé řady národopisných výzkumů, pořadatelem konferencí a vydavatelem sborníků a publikací (např. Bibliografie lidových obyčejů, Slavnostní průvody, Světci v lidové tradici, Magie a náboženství, Kult a živly, Obyčejové právo, Zeleň v lidových obyčejích, Zvyky a obyčeje socioprofesních skupin, Dary a obdarovávání).

Odborní pracovníci navazují na svůj terénní výzkum krátko i dlouhodobými výstavami, připravují vánoční a velikonoční předvádění výroby tradičních zvykoslovných předmětů, spojených s pracovními dílnami pro děti, od roku 1998 jsou po zrušení ÚLUV pořadateli rukodělných kurzů.

PhDr. Ludmila Tarcalová a PhDr. Romana Habartová při instalaci výstavy „Co neodnesl čas“ (800x600, 76.76 KB)
Mgr. Marta Kondrová při instalaci výstavy „Klobúček s pérkama, věneček s pantlama“ (800x600, 61.91 KB)
PhDr. Romana Habartová při instalaci výstavy „Aj, to sú maléři od Boha samého…“ (800x600, 96.10 KB)
Mgr. Olga Floriánová při dokumentaci fašanku ve Strání (800x600, 113.75 KB)
PhDr. Ludmila Tarcalová při výukovém projektu pro školy „Rok v muzeu“ v prostorách expozice „Slovácko“ (800x600, 79.16 KB)

Kontakt

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti,
příspěvková organizace
Smetanovy sady 179
Uherské Hradiště 686 01
tel: 572 556 556, 572 551 370
fax: 572 554 077
e-mail: info@slovackemuzeum.cz
podrobné kontakty

Ochrana osobních údajů

RSS akce RSS akce
RSS dokumenty RSS dokumenty

Zřizovatel

Partneři

Facebook YouTube Odběr novinek RSS akce RSS dokumenty eBadatelna Zlínského kraje