Vladislava Hrubešová

* 1961, Hranice
Práce s textiliemi – těžká a lehká krojová krejčovina – šití a zdobení valašských krojů
Velké Karlovice

Vladislava Hrubešová se narodila v roce 1961 v Hranicích. Vystudovala pedagogickou fakultu v Hradci Králové. Po přestěhování do Rožnova pod Radhoštěm a krátkém působení na základní škole přijala místo organizačního pracovníka výukových programů pro školy ve Valašském muzeu v přírodě. Od roku 1993 se věnuje šití valašských krojů jako OSVČ.

Již v dětství patřily k jejím hlavním zájmům hra na housle, lidová hudba a ruční práce – zejména šití a vyšívání. Šít, plést a háčkovat se učila již velice záhy od své maminky (ta se šít naučila od svého otce, krejčího). Nedostižným vzorem a inspirací jí byla babička, vynikající kreslířka a vyšívačka, která mj. šila i záhorské kroje. Oba zájmy, hra v cimbálové muzice a šití se léty propojovaly a prohlubovaly a vyústily v rozhodnutí věnovat se šití krojů profesně.

Nejvíce informací o valašském kroji získala v knihovně a depozitářích Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Velký dík za předávání znalostí a moudrosti patří etnografce Mgr. Marii Brandstettrové a bývalému řediteli PhDr. Jaroslavu Štikovi. Praktické rady čerpala a dodnes čerpá od vynikajících žijících pamětníků – horalů, učitelek vesnických škol, švadlen, krejčích a vyšívaček.

Vladislava Hrubešová šije a vyšívá (s výjimkou bílého zuberského vyšívání a síťování) všechny součásti ženského a mužského valašského kroje, věnuje se dle požadavků také hotovení krojového oblečení pro děti.

Vychází z podoby lidového oděvu nošeného na Valašsku ve druhé polovině 19. století, kdy se k šití pracovního, svátečního i obřadního kroje začalo používat také materiálů tovární výroby. Autorka vychází při výrobě nových krojů z původních střihů, vzorů výšivek a zdobení. Používá pouze přírodní materiály – vlnu, lněné, konopné a bavlněné plátno, kanafas, modrotisk, huňu, vlněné sukno atd. Pro výšivky a zdobení využívá výhradně bavlněné a lněné příze, pravé hedvábí, porty, šňůrky, bavlnky a mulinky. Šňůrky ke zdobení převážně mužských krojových součástí si ručně barví, aby tak docílila požadovaných odstínů.

Vladislava Hrubešová využívá speciálních výrobních postupů, na které se dnes často zapomíná – před stříháním je nutné veškeré látky propařit, příp. vyprat, vysrážet a ustálit (např. již barvené mulinky z výroby) v octové vodě, aby nedošlo k následnému zapouštění barevnosti a srážení materiálu.

Šití kroje předchází pečlivá domluva se zájemcem o jeho představě a účelu, ke kterému bude kroj používat, z které oblasti Valašska si kroj vybírá. Po důkladném poměření je na každého zákazníka (tanečník, muzikant, lidový výrobce, milovník kroje atd.) individuálně zhotoven papírový střih, podle něj se jednotlivé krojové části nastříhají a ručně pevně sestehují. Následují jedna až čtyři další zkoušky kroje přímo na zákazníkovi, kdy se kroj postupně tvarově upravuje tak dlouho, až precizně postavě "sedí". Žádná postava nemá pravou část těla zcela identickou s levou částí, i správnou volbou proporcí např. kordulky lze opticky retušovat mírné nedostatky postavy apod. V tomto pracovním postupu musí opět všechny sestehované díly krojových součástí rozpárat, upravit nově papírový střih, díly dle potřeby zpevnit a vyztužit plátnem. Pak postupně zdobí konkrétní součástku šňůrováním nebo vyšíváním, našíváním aplikací, port, krajek apod. dle vzoru.

Hlavní dílové švy sešívá autorka na starém pevném šlapacím stroji, u silnějších materiálů, zejména u huně, se i hlavní dílové švy sešívají ručně zadním stehem. U gatí z huně musí švy sešít ručně dvakrát, aby vydržely tah a namáhání. Veškeré začišťování, zahýbání, prošívání, štepování atd. se provádí opět převážně ručně. Po dokončení se soukenné části krojů vykartáčují měkkým kartáčem, opatrně napaří a povytáhnou do konečného tvaru, plátěné součásti se naškrobí a vyžehlí, jemné krajky příp. vyhladí tlakem.

Za nejdůležitější úkol považuje autorka postupně předat všechny své poznatky, zkušenosti a získané dovednosti krojové krejčové své dceři Evě Mužíkové. Žije se svým manželem Petrem Mužíkem, výrobcem krpců, opasků a perleťových kotulí ve Velkých Karlovicích, je učitelkou hry na housle a cimbál v ZUŠ, vede vlastní cimbálovou muziku a dbá na správné nošení krojů mezi dětmi.

Trvale spolupracuje s odborníky ve Valašském muzeu v přírodě a s Informačním centrem ve Velkých Karlovicích. Několikrát za rok předvádí na různých muzejních akcích pro veřejnost, kteří projevují velký zájem o techniky šití a zdobení valašských krojů, a předává tak zájemcům obecné informace o valašském kroji, jeho nošení a údržbě. Jejím velkým cílem je kromě snahy stále se vzdělávat a zkvalitňovat svou odbornost vedoucí ke kultivaci a zdokonalování svého řemesla neúnavně shánět kvalitní trvanlivé materiály pro potřeby své náročné práce.

Pravidelně se účastní předvádění výroby krojů ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, na akcích Muzea Velké Karlovice a aktivitách Informačního centra ve Velkých Karlovicích. Jednorázově či individuálně předvádí šňůrování krojů na požádání, například v rámci Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, předváděla různé techniky šití a techniky zdobení valašského kroje ve Walesu.

Kroje z její dílny oblékají zejména muzikanti a členové valašských souborů, ze zahraničních pak krajané v Texasu, šila kroje pro zájemce z Norska, Brazílie, Švýcarska, Německa. V roce 2005 se pod odborným vedením etnografky Marie Brandstettrové podílela na  rekonstrukci kroje z Hustopečí. V letech 2011–2012 vytvořila rekonstrukci krojových součástí z Držkové. V roce 2012 vytvořila rekonstrukce krojů z Palkovic pro soubor Hurčánek. K zajímavé krojové práci patřilo šití valašského mužských a ženských krojů nadměrné velikosti na figuríny do betléma ve Vatikánu jako dar papeži Janu Pavlu II. Nejvíce si cení šití a oprav rodinných krojů pro spoluobčany z různých koutů Valašska.

Vladislava Hrubešová (800x532, 111.75 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 44.12 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 125.55 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 49.31 KB)
Vladislava Hrubešová (450x600, 32.67 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 74.08 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 85.12 KB)
Vladislava Hrubešová (450x600, 44.70 KB)
Vladislava Hrubešová (450x600, 30.20 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 46.41 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 85.56 KB)
Vladislava Hrubešová (450x600, 38.28 KB)
Vladislava Hrubešová (450x600, 44.57 KB)
Vladislava Hrubešová (580x435, 46.96 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 62.24 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 62.75 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 110.13 KB)
Vladislava Hrubešová (580x435, 37.51 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 77.65 KB)
Vladislava Hrubešová (800x600, 38.66 KB)
Vladislava Hrubešová (450x600, 43.88 KB)
Vladislava Hrubešová (450x600, 39.61 KB)

Kontakt

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti,
příspěvková organizace
Smetanovy sady 179
Uherské Hradiště 686 01
tel: 572 556 556, 572 551 370
fax: 572 554 077
e-mail: info@slovackemuzeum.cz
podrobné kontakty

Ochrana osobních údajů

RSS akce RSS akce
RSS dokumenty RSS dokumenty

Zřizovatel

Partneři

Facebook YouTube Odběr novinek RSS akce RSS dokumenty eBadatelna Zlínského kraje