Anna Heliová

nominovaná: 2016

* 1946, Kněžpole
Práce s textiliemi – bílá dírková výšivka
Salaš

Anna Heliová, rozená Fusková, se narodila v roce 1946 v Kněžpoli v dělnické rodině. Maminka Filoména Fusková se starala o pět dětí. Anna byla čtvrté dítě v pořadí. Na své dětství často vzpomíná: „Maminka věčně látala staré prádlo, zástěry, tepláky pro našu velikou rodinu, a toho jsem si jako malá všímala a učila jsem se při ní všecko, aj šít na šicím stroji, štupovat ponožky a punčocháče. A také jsem se od malička učila vyšívat, a jak se dělají ažurky. Viděla jsem, jak maminka žehlí spodňáky, to jsou spodní sukně, a také jak se chystají fěrtúšky a jupky. To mě nesmírně zajímalo. Naučila jsem všechny postupy škrobení, takže jsem to měla zažité už od dětství. Maminka nás strojila na Boží tělo, k přijímání, na hody. Pro všechny příležitosti nás oblékala do slavnostního nebo obřadního kroje.“

Tato práce Annu ovlivnila na celý život. Během života však neměla čas na péči o kroje nebo dokonce šití či vyšívání krojových součástí, ani na jejich přípravu k nošení. Příležitostně si vyšila nějaký bytový doplněk, dečku, obrázek, polštář, kde vycházela z tradičních výšivkových vzorů, případně členům rodiny, příbuzenstvu nebo známým opravila nějaké vyšívání ke slavnostnímu kroji.

Přivdala se do rodiny Aloise Helii z Tupes, kde trpělivě pečovala o jeho matku, která byla válečným invalidou. Opatrovala děti a babičku a sem tam se věnovala drobné výšivce. Teprve až dcery dospěly do věku prvního svatého přijímání a biřmování, tehdy si uvědomila hloubku myšlenky strojit se do vlastních krojů, čímž každý vyjadřuje svůj osobní vztah ke své obci a rodovým kořenům. Tak si postupně začala budovat vlastní krojový fond, pro sebe, své dcery a budoucí pokolení. To byl přelomový okamžik v jejím životě a vztah ke krojům získal nejsmysluplnější rozměr.

Velkým impulsem pro její práci s krojem se stalo narození vnučky Aničky v roce 1998. Od této doby se Anna Heliová začala více rozhlížet po příležitostech, k nimž se lidé oblékají do krojů. Její hluboké náboženské přesvědčení ji vede na poutě, primice a jiné svátky a slavnosti světského charakteru.

Anna Heliová kroje sama dokumentuje, vytváří si vlastní fotoarchiv, z něhož čerpá motivy pro výšivky. Na poutích se poznala s Filoménou Hanáčkovou z Blatnice, o které věděla, že je velmi šikovná a zručná švadlena. Tak vzniklo přátelství a F. Hanáčková se pro ni stala učitelkou. Vysvětlila jí, jak se šijí pánské košile dudovice a svůj první kus zhotovila pro svého vnuka Vojtěcha. Tak začalo její poznání zhotovování a přípravy krojů. Začala do Blatnice dojíždět a poznávala všechny utajené procesy, které je třeba učinit, aby kroj vypadal, jak jej vidíme o svátcích v jeho současné slavnostní podobě.

Ze všech obcí si vzala ponaučení a dnes tento technologický základ používá pro přípravu krojů, především z oblasti Uherskohradišťska, oblasti, kterou se snaží dokonale poznat. Když se dožadovala zjištění, kdo by jí pomohl a vysvětlil, jak se šije mužská kordula, byla jí doporučena Jiřina Lagová z Jarošova, která dodnes vyšívá kapesníčky, cifruje kordulky a věnuje se různým výšivkám. Se svými pracemi se pohybuje hlavně v oblasti Uherskohradišťska.

Anna Heliová se začala zajímat také o muzejní sbírky, staré krojové součástky a dobové fotografie. Navštěvuje pamětnice a nositelky rukodělných hodnot v regionu. Mezi první její učitele patří Antonie Vojtková z Jalubí, která ji předala zkušenost tzv. žehlení rukávců a po zvládnutí této techniky se postupně naučila celý způsob zhotovování ženských rukávců. Od A. Vojtkové převzala dovednosti v oblasti přípravy krojů, jejich kompletní žehlení, podílí se na opravách ženských i mužských krojů. Anna Heliová je ve své práci neúnavná. Především v období před hody, před svatým přijímáním a také před slavnostmi vína má nejvíc práce, kdy pere a žehlí pánské košile dudovice, šije a renovuje dětské kroje. Široká veřejnost z oblasti Uherskohradišťska k ní přináší k opravám staré výšivky, a tak se svým způsobem stává také textilní restaurátorkou starobylých kusů výšivek, kde obnovuje mešterky, řetázky a výplňky. Tvůrkyně díky svému nadání i vnímavému přístupu dnes ovládá výšivku na hrubý výřez i jeho zjednodušení na formu výšivky křížkové.

Je velkou obdivovatelkou bílé dírkové výšivky, kterou rovněž ovládá. Vedle zmíněné A. Vojtkové sbírala další nezbytné znalosti a zkušenosti v kurzu zuberské výšivky v Brně, který vedla Marie Pyrchalová ze Zubří, která se narodila v roce 1955 v Čeladné. Své dovednosti začala M. Pyrchalová skládat v roce 1984, kdy se na mateřské dovolené s bílou tzv. zuberskou výšivkou setkávala na každém kroku a naučila se jí díky mistryni Anně Zwillingerové. Z vyprávění svých blízkých věděla, že její babička Ludmila Juříčková byla uznávanou vyšívačkou a zanechala po sobě soubor vzorů, z nichž M. Pyrchalová čerpala při vytváření svých vzorů. Techniku bílé výšivky studovala také ve sbírkách Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde poznala různé techniky – vyšívání na batistu, na tylu, pobodávanou výšivku, podstřihávanou výšivku a tyto techniky používala ve své práci a předávala svým žákům od roku 2000 při pořádáním kurzů zuberské výšivky. Vystřídalo se v nich téměř sto padesát žen a čtyři muži. Kurzy probíhaly v Zubří, Brně, v Poniklé v Krkonoších, týdenní kurz pro zájemkyně proběhl také v polském Šremu.

Od ní A. Heliová načerpala další technologické postupy v bílé dírkové výšivce, z níž aplikuje jen určité motivy, které jsou vhodné k uplatnění prvků v dolňácké výšivce, které nejvíce známe z použití na volánech u ženských rukávů, jimž se říká kadrle, kadle či tacle nebo také na tráčcích, pruzích výšivky, které zdobí střed zadních sukní fěrtochů při obřadních příležitostech (při svatém přijímání, biřmování, svatbách). Vzhledem k tomu, že se dnes této výšivce věnuje už jen málo žen v regionu, je A. Heliová také specialistkou na rekonstrukce a opravy starých pruhů bílé dírkové výšivky, doplňuje poškozené dírky, pavoučky, ažury, kroužky, srdéčka a další motivy ve výšivce.

Své znalosti předává Anna Heliová soustavně. V poslední době např. Veronice Dudeškové a Růženě Lesové z obce Tupesy a nyní připravuje znalostní kurz šití krojových sukní a vyšívání pro studentky Stojanova gymnázia na Velehradě.

Anna Heliová je častou návštěvnicí odborných seminářů, které pořádají různé paměťové instituce. Svou práci předvádí ve školách, prezentovala ji např. v rámci Slováckých slavností vína a otevřených památek v Uherském Hradišti, kdy předváděla oblékání do tupeského obřadního kroje. Její práci znají důvěrně např. v Tupesích ve zdejším skanzenu při nejrůznějších příležitostech, např. při svěcení Obecního znaku, kdy prakticky předváděla pletení bubínkových punčoch a vyšívání na vysoký výřez, nebo při otevírání dětského hřiště v Tupesích, kde měla vlastní prodejní stánek s dětskými součástmi krojů. Příležitostí je také svátek jízdy králů ve Vlčnově, kde tradičně ukazuje hotovení vlastních výšivek, ukázky miniatur kroje na panenkách. Je zvána na zahájení sezony a otevření hradu Buchlova, kde rovněž předvádí vybrané techniky šití a vyšívání s možností prodeje vlastních krojových výrobků (mužských košil dudovic, šátečků do nohavic, kompletního vyšívání, kadrlí apod.) Pravidelně se účastní burz krojů, kde nabízí své výrobky z oblasti krojového vybavení.

Anna Heliová (450x600, 95.06 KB)
Anna Heliová (640x480, 42.81 KB)
Anna Heliová (800x600, 72.83 KB)
Anna Heliová (800x600, 74.71 KB)
Anna Heliová (800x600, 155.65 KB)
Anna Heliová (800x600, 114.69 KB)
Anna Heliová (800x600, 93.26 KB)
Anna Heliová (800x600, 96.25 KB)
Anna Heliová (800x600, 72.27 KB)
Anna Heliová (800x600, 82.72 KB)
Anna Heliová (800x600, 111.61 KB)
Anna Heliová (800x600, 101.41 KB)
Anna Heliová (800x600, 106.10 KB)
Anna Heliová (640x480, 54.46 KB)

Kontakt

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti,
příspěvková organizace
Smetanovy sady 179
Uherské Hradiště 686 01
Telefon: 572 556 556, 572 551 370
E-mail: info@slovackemuzeum.cz
Podrobné kontakty

Zřizovatel

Partneři

Facebook YouTube Odběr novinek RSS akce RSS dokumenty eBadatelna Zlínského kraje