Petra Pilná

nominovaná: 2015, 2016

* 1967, Vsetín
Textilní techniky – ručně tkané koberce a ubrusy
Vsetín

Petra Pilná v letech 1981–1985 vystudovala Střední pedagogickou školu v Novém Jičíně, obor vychovatelství se zaměřením na výtvarnou výchovu. V roce 1985 začala pracovat jako vychovatelka domova mládeže na Stavebním učilišti ve Valašském Meziříčí a od roku 1993 působí ve stejné funkci ve školní družině při Základní škole v Liptálu. Od mládí projevovala zájem o rukodělnou a tvořivou činnost, ústním podáním do sebe vstřebávala vyprávění babičky o domácím stroji na výrobu valašských bílých přízových podkolenek nebo o tkalcovském stavu u strýce v Janové u Vsetína. Všechny tyto podněty v rodinném prostředí ji směrovaly k rukodělné práci. Bezprostřední inspirací k výrobě ručně tkaných koberců jí byly tkané koberce z vlastního obnošeného oblečení, které si přivezla z Oravy. Tehdy si uvědomila, že by se chtěla naučit zhotovit koberec podle své vlastní fantazie. Proto si v roce 2005 koupila svůj první tkalcovský stav (v současnosti jich vlastní sedm s různou šířkou osnovy pro tkaní koberců i menších prostírek a běhounů, a také originální stav ze Slovenska tzv. krosien s typickou dřevěnou spojkou na uvolnění osnovního válu) a započala s důkladným studiem historie tkalcovského řemesla na Valašsku a technologií výroby. V současnosti spolupracuje s tkalcovskou dílnou Zdeňka Kubáka ve Strmilově.

Petra Pilná používá jako osnovu vzhledem k dostupnosti materiálu bavlněnou přírodní skanou nit, kterou může kdykoliv nahradit za tradiční lněnou osnovní nit. Z osnovního válu (vrátidla) vedou osnovní nitě do dvou listů, kde jsou navlečeny do nitěnek (drátěných oček, původně kožených nebo dřevěných) rozdělených na sudé a liché, které se dále srovnají podle pořadí do paprsku zasazeného do bidlenu. Tímto se přitlouká útek k předchozí řadě. Soubor těchto tří součástí (oba lístky a paprsek) se nazývá brdo. Hustotou paprsku (tedy počtem osnovních nití) ovlivňuje pevnost tkaniny. Konce osnovních nití pak upevní na zbožový vál. Konce osnovních nití upevní na zbožový vál. Zdviháním listů vzniká prošlup, kterým vede útkovou nit – v případě prostého tkaní koberců je to úzký pruh materiálu – nastříhané pruhy různých tkanin, nejlépe z bavlny a lnu, popř. jiných přírodních materiálů. Tkací jehlou provléká prošlupem tento připravený materiál v tzv. plátnové vazbě, což je nejjednodušší a historicky nejstarší druh vazby a způsob tkaní vůbec, asi v úhlu 20 stupňů, volně. Přiráží bidlenem s paprskem poměrně razantně a silou. Tímto tlakem stlouká předchozí řadu útku. V místech, kde se otáčí útek do nově vzniklého prošlupu po zvednutí druhého listu, vzniká zpevněný okraj a zde zhušťuje osnovní nitě do několika pramenů, aby byl okraj tkaniny pevnější. Zatahováním útku kontroluje pnutí okrajů, aby se tkanina nekroutila a okraje byly rovné a stejnoměrné. Tkaninu začíná několika řadami předtkávky – zatkáním osnovní nitě jako pevný okraj tkaniny a totéž zatkaní používá i na konci tkaniny – tzv. zatkávku. Když dojde útkem až k paprsku a nelze přirážet, celé dílo posune na zbožový vál uvolněním ozubených kol a brzdou. Tkalcovský stav musí být dobře seřízen, aby uvolňování osnovy a zbožového válu a následné utažení brzdou probíhalo ve stejnoměrném napnutí, aby bylo dílo stejnoměrně utahováno. Listy musí být v této fázi uvolnění a utažení v klidu, srovnané. Protože je osnova to nejdražší, co na prostém tkaní koberečků z odpadových tkanin je, šetří materiál tím, že na zbožový vál tká několik koberců najednou za sebou, pouze s malou vynechávkou na pozdější zavazování třásní, což je u každého koberce ukončená, zauzlíkovaná osnova. Bez nich by se celé dílo rozpáralo. Až je zbožový vál plný, zajistí osnovu na prsníku – bočnice nad zbožovým válem – postupně odstřihne a zauzlíkuje po svazečku osnovní nitě, smotá hotové zboží, odváže ze zajištění válu a stejným způsobem zase upevní osnovu. Pak může znovu naplnit zbožový vál tkanivem. Hotovou tkaninu rozstříhá na jednotlivé kusy koberečků a svazuje třásně. Buď jedním celkovým třásňovým uzlem celého svazečku, nebo dvěma uzlíky opačným směrem, aby se nerozvazovaly. Zde ocení utkané předtkávky a zatkávky – útek drží pevně při sobě.

Na tkaní koberců Petra Pilná zpracovává odpadový materiál z šicích dílen, tříděný a vypraný bavlněný textil a také materiál, který si zákazník přinese ke zpracování ze svých zásob, všechno tedy lze zužitkovat. Ručně stříhá proužky, smotává do klubíček a třídí podle barev. Na zakázku utká v podstatě jakoukoliv variaci barev, tradiční střídání pruhů, ale i moderní a módní jednobarevné koberce či kusy se zatkávanými barevnými kousky. Ve svém okolí nezná nikoho, kdo se zabývá tkaním těchto typických hadrových koberců, z nastříhaných „hladkých zbytků“.

Zásluhou studia a zaměstnání zaměřené na práci s dětmi se Petra Pilná snaží, aby si základy této tradiční techniky osvojila i školní mládež. Účastnila se několika tematicky zaměřených projektů, některé z nich sama realizovala na svém pracovišti, mj. projekty zaměřené na seznámení se starými řemesly, např. předtkalcovské techniky – tkaní na destičce, tkaní na kolíkovém stávku. Několikrát pro děti a veřejnost předváděla tkaní na tkalcovském stavu na základní a mateřské škole v Liptálu, ZŠ Neubuz, ZŠ Holešov, ZŠ Štípa, ZŠ Drahotuše. Především však do techniky tkaní zasvětila svoji dceru Petru, která je schopná při předvádění svoji matku zastoupit.

Petra Pilná se několikrát zúčastnila řemeslných akcí Muzea regionu Valašsko v objektech zámků ve Vsetíně a Valašském Meziříčí, Dožínek Zlínského kraje v Kroměříži, folklorního festivalu Frenštátské slavnosti ve Frenštátě pod Radhoštěm, Mezinárodního folklorního festivalu Babí léto ve Valašském Meziříčí, Mezinárodního folklorního festivalu Velké Karlovice, Valašského mikulášského jarmeku ve Valašských Kloboukách, Valašského krajkářského a řemeslného trhu ve Valašském Meziříčí, Dnu řemesel v Muzeu Františka Strnadela v Záhlinicích, je hostem informačních center, např. v Novém Hrozenkově, Kohútce atd. Své umění pravidelně předvádí v programech Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Petra Pilná je členkou Sdružení lidových řemeslníků a výrobců.

V roce 2014 získala 1. místo v Krajské soutěži o titul Regionálního výrobce podporující místní udržitelnou ekonomiku ve Zlínském kraji v kategorii rukodělný výrobce. Soutěž byla vypsána v rámci projektu Poctivě vyrobené o. s. Líska.

Petra Pilná (800x600, 104.87 KB)
Petra Pilná (450x600, 38.53 KB)
Petra Pilná (397x600, 56.59 KB)
Petra Pilná (696x600, 137.40 KB)
Petra Pilná (799x600, 131.60 KB)

Kontakt

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti,
příspěvková organizace
Smetanovy sady 179
Uherské Hradiště 686 01
tel: 572 556 556, 572 551 370
fax: 572 554 077
e-mail: info@slovackemuzeum.cz
podrobné kontakty

RSS akce RSS akce
RSS dokumenty RSS dokumenty

Zřizovatel

Partneři

Facebook YouTube Odběr novinek RSS akce RSS dokumenty eBadatelna Zlínského kraje